-- a ještě, plánuju tohle napsat už od pondělí, ale jsem nemocná takže jsem se nedostala k počítači. Vypsala sem si to milionkrát na papír, ale nemá to cenu. Je lepší psát přímo z aktuálních myšlenek.
Pamatujete si ještě na ty časy, kdy nebyl facebook? Já moc ne, protože počítač mám od září 2009 (jsem hrozně ráda, že nejsem jako každý dítě co od 7 let paří na počítači ty všemožný hady, maria a další hry) a v té době mě na to sestra navedla. Ale to zas odbočuju od tématu, (moje slabší stránka :D) takže - když nebyl facebook ještě tak populární, víte jak frčel xchat? Oranžová hlavní stránka, s fotkami nových uživatelů. Doteď si to pamatuju. Byli jsme na tom s kamarádkou závislý, úplně totálně. Každej den jsme chatovaly, (i přes to, že mi maminka vtloukala do hlavy, že až budeme mít počítač, nebudeme chodit na chaty nebo nebezpečný stránky s úchylnejma lidma - samozřejmě že jsem jí neposlechla a byla tam každej den. A teď jsem za to vlastně ráda) psaly jsme dotazy typu: "Nějakej kluk 12-16, s fotkou ? Já 12" Našla jsem tam pár kluků, co bylo ochotnejch si semnou psát - byli hezký, vtipný, a tak dále (pár jich mám ještě teď na icq :D) Ale když už jsem si tak trochu od toho odvykla, a navykla si na facebook, jednou mě něco popadlo a vlezla jsem do místnosti 12-13-14-15-16. (myslím, že ty věky byly takhle) Našla jsem tam holku z vedlejší třídy a jednoho kluka z Liberce. Už si přesně nepamatuju, o čem jsme vedli debatu, ale úplně si pamatuju, jak se nás ptal kde bydlíme a já blbá mu to ještě popisovala, ale on to stejně nepochopil (toť moje schopnost vysvětlování :D) A najednou mi někdo napsal. Byl to příšerně hezkej kluk, i když měl jenom pár fotek. Uá, jak já sem na ty fotky ráda čuměla :D Psali jsme si dlouho, vlastně si píšem až doteď, ale je to nějaký divný. 15. února to byl rok, co se známe. Jak jsme si tak psali, já jsem se zamilovala (joo, to mi bylo ještě 13 - dětská láska přes internet) Měli jsme toho naplánovanýho docela dost, že o prázdninách přijede, a že budem spolu a kdovíco. Jenže to nakonec nějak padlo, dětská láska začala upadat, a ke konci školního roku se mi začal líbit jeden kluk (pro změnu z facebooku, a z Liberce, vlastně tu byl jenom na prázdninách) a jemu taky nějaká holka, nebo co, ani mi to pořádně snad neřek. Byla jsem "odmilovaná" takže mi to nevadilo, žejo. Jenže co jsme si tak přestali psát, začínalo mi to chybět. Našla jsem si na facebooku náhradu, ale vim, že on se nijak nahradit nedá. Nějakou chvíli jsme si nepsali. Pak jsme si začali zase psát, a já zas byla celá bez sebe. No a nějak v únoru to bylo úplně v prdeli. Začínala jsem se zase zamilovávat(ale jinak, než minulý rok...teď je to jiný) - a čím dál víc, každej den co jsme si psali to bylo horší a horší, protože jsem věděla, že jsem pro něj jen nějaká kamarádka na net. Poslední dobou jsme si toho hodně řekli a teď já ani sama nevim, jak to mezi náma je. Domluvili jsme se, že o prázdninách přijedu a že on pak semnou pojede do Liberce a chvíli tu bude. Co já vim, jestli to dopadne? Šetřim už teď, protože je to celkem daleko - bydlí na druhým konci republiky, skoro u Slovenska. A ještě - je to nějakej plešatej úchyl? Není, volali jsme si na webce. Ještě tak vědět, jestli mě někde venku neznásilní :D
PS: Jestli to čteš ty, o kom jsem to psala - doufám, že se nezlobíš a že to mezi náma zůstane tak jak je..nechci o tebe přijít.
No, snad stačí těch mých keců o mojim životě.
A ještě pár věcí, jaký mám názor na seznamování na internetu.
- Zatím si myslím, že to není nic špatného, pokud teda nenarazíte na úchyla :D
- Mamka by mi pořád chtěla přes internet shánět nového tatínka (radši by ty seznamky mohli zrušit - chci, aby mamka měla přítele, ale nechci náhradního tátu, těch už jsem zažila tolik, že mi to stačilo. A toho mýho skutečnýho nechci ani vidět!)
- Choďte na xchat, choďte na lide.cz, choďte na libimseti.cz, choďte kam chcete - ale pokaždý buďte opatrní ;)
vím,jaký to je...